Mexiko odmítá žádost o zatčení prezidenta Putina, Čína žaluje EU u WTO kvůli clům na elektromobily, Rusko schvaluje zákon, kterým se ruší občanská práva cizinců, USA nasazuje stíhačky F-22 na Blízký východ a dva američtí prezidentští kandidáti finalizují termíny debat… to jsou některé z významných mezinárodních událostí za posledních 24 hodin.
 |
| Dva američtí prezidentští kandidáti si stanovili datum své živé debaty na 9. října. (Zdroj: Getty Images) |
Noviny World & Vietnam upozorňují na některé z nejvýznamnějších mezinárodních zpráv dne.
Asie a Tichomoří
*Čína žaluje EU u WTO kvůli clům na elektromobily: Dne 9. srpna Čína oznámila, že podala žalobu na Evropskou unii (EU) u Světové obchodní organizace (WTO) poté, co EU oznámila nová cla na elektromobily dovážené z Číny.
Mluvčí čínského ministerstva obchodu ve svém prohlášení uvedl: „Dne 9. srpna Čína podala stížnost u Orgánu pro řešení sporů Světové obchodní organizace ohledně prozatímních antisubvenčních opatření EU týkajících se elektrických vozidel.“
Čínské ministerstvo obchodu dříve vyjádřilo „hlubokou nelibost“ nad plánem EU zavést dodatečná cla až do výše 38,1 % na elektromobily z Číny a prohlásilo, že Peking podnikne veškerá nezbytná opatření k ochraně svých oprávněných práv a zájmů. (AFP)
*Americká obojživelná útočná loď zakotvila v Jižní Koreji: Jihokorejské námořnictvo oznámilo, že americká obojživelná útočná loď USS Boxer zakotvila 9. srpna ve vojenském přístavu v Pusanu, aby doplnila zásoby a umožnila posádce odpočinek.
Jihokorejské námořnictvo uvedlo, že 40 500tunová obojživelná útočná loď, schopná nést útočné vrtulníky a stíhačky F-35B stealth, dorazila dříve téhož dne na jeho základnu v Pusanu, 320 km jihovýchodně od Soulu.
V prohlášení se uvádí: „U příležitosti zastávek USS Boxer v přístavu plánuje jihokorejské námořnictvo posílit výměny a spolupráci s americkým námořnictvem a dále upevnit společnou obrannou pozici.“ (Yonhap)
*Komentář expertů k dohodě mezi Filipínami a Čínou v Jihočínském moři: Odborníci se domnívají, že filipínští představitelé, rozzlobení čínským „zkreslením“ dohody dosažené mezi oběma stranami ohledně druhé mělčiny Thomas Shoal, nyní zřejmě čekají, zda prozatímní dohoda mezi Manilou a Pekingem postačí k zabránění obnovenému napětí.
Přesné podrobnosti dohody mezi Filipínami a Čínou dosud nebyly zveřejněny. Dne 21. července Filipíny oznámily, že s Čínou „dosáhly dohody o dočasném ujednání“ o deeskalaci napětí během zásobovacích misí pro námořní loď BRP Sierra Madre v Second Thomas Shoal poté, co intenzivní konflikt v červnu vyvrcholil.
Odborníci tvrdí, že zatímco Filipíny vnímají dohodu jako potvrzení své suverenity, Čína ji vnímá jako dočasné opatření k řešení bezprostředního napětí a zároveň si nadále uplatňuje širší nároky na sporné vody . (Phistar)
*Čínský vyslanec se setkal s myanmarským generálem: 9. srpna myanmarská státní média informovala, že se čínský zvláštní vyslanec Deng Junyi setkal s myanmarským generálem Min Aung Hlaingem, aby projednali „mír a stabilitu“ podél hranice mezi oběma zeměmi. Setkání se konalo pouhý den poté, co skupina etnických myanmarských rebelů obsadila myanmarské vojenské velitelské stanoviště v severním státě Šan.
Čína je hlavním spojencem a dodavatelem zbraní pro vojenskou vládu, ale analytici tvrdí, že také udržuje vazby s ozbrojenými etnickými skupinami v Myanmaru, které ovládají území poblíž hranic s Čínou.
Minulý týden koalice ozbrojených etnických skupin obsadila velitelství armády na severovýchodě země ve městě Lashio, kde žije přibližně 150 000 lidí. (AFP)
| SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY | |
 | Ruský export ropy prudce klesá a existuje pro to důvod spojený s Čínou. |
*Rusko a Čína posilují spolupráci ve výzkumu vesmíru: Ruské ministerstvo zahraničí 9. srpna oznámilo, že se Rusko a Čína dohodly na posílení koordinace ve využívání a výzkumu vesmíru a také na zajištění bezpečnosti těchto aktivit.
V prohlášení vydaném 8. srpna ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že „(Obě strany) dosáhly dohody o posílení koordinace v této oblasti jak bilaterálně, tak na příslušných multilaterálních akcích.“
V prohlášení se dále uvádí, že ministerstva zahraničí obou zemí v Moskvě uspořádala konzultace o otázkách mírového využití vesmíru. Během konzultací obě strany projednaly několik témat v oblasti mírového využívání a průzkumu vesmíru, mezinárodních právních předpisů a zajištění dlouhodobé udržitelnosti a bezpečnosti vesmírných aktivit. (Sputnik)
Evropa
*Rusko vyhlásilo v Kurské oblasti federální stav nouze: Ruské ministerstvo pro mimořádné situace vyhlásilo 9. srpna v Kurské oblasti v jihozápadním Rusku federální stav nouze po rozsáhlé ukrajinské invazi.
Ruská armáda dříve, 6. srpna, oznámila, že do Kurské oblasti vtrhly proukrajinské síly, které nasadily přibližně 1 000 vojáků a více než 20 obrněných vozidel a tanků. 9. srpna vojenský bloger Michail Zvinčuk uvedl, že jednotky ukrajinské armády nadále rozšiřují svou kontrolu v Sudžanském okrese Kurské oblasti a dosahují až 30 km.
Podle něj ukrajinské jednotky rychle postupují po trasách pro přepravu vojsk a vyhýbají se ohniskům odporu ruských sil. Kurská oblast o rozloze téměř 30 000 kilometrů čtverečních a s populací přes milion se nachází v západním Rusku a hraničí se Sumskou oblastí Ukrajiny. (Reuters/AFP)
*Ukrajina zničila ruský sklad řízených bomb: Dne 9. srpna ukrajinská armáda oznámila, že v noci 8. srpna zaútočila na ruské vojenské letiště v Lipetské oblasti v jižním Rusku. Útok poškodil ruský sklad řízených bomb.
V aplikaci Telegram ukrajinská armáda uvedla: „Bylo identifikováno několik zdrojů vznícení, vypukl rozsáhlý požár a došlo k několika výbuchům.“ Zdroj dodal, že na vojenském letišti v Lipeck se nacházejí letouny Su-34, Su-35 a MiG-31.
Město Lipeck se nachází asi 330 km od ukrajinské hranice s ruskou Kurskou oblastí, kde prokyjevské síly již několik dní provádějí invazi, které se účastní asi 1000 vojáků a více než 20 obrněných vozidel a tanků. (Reuters)
*Rusko přijalo zákon o odnětí občanství cizinců: Ruský prezident Vladimir Putin 8. srpna podepsal zákon, který umožňuje odnětí ruského občanství cizincům, kteří nedokončí počáteční registraci k vojenské službě.
Zákon stanoví, že ti, kteří již mají ruské občanství, jsou povinni se poprvé přihlásit k vojenské službě. Nesplnění této povinnosti bude mít za následek zánik občanství. Vysvětlivky k návrhu zákona uvádějí, že muži v branném věku, kteří získali ruské občanství, se musí přihlásit k armádě, ale ve skutečnosti se tito lidé svým povinnostem vyhýbají.
Podepsaný zákon také synchronizuje postupy pro registraci občanů k vojenské službě a naturalizaci. Zákon vyžaduje, aby orgány vnitřních věcí zasílaly úřadu pro registraci vojenské služby informace o mužích, kterým bylo uděleno ruské občanství, než složí přísahu ruského občanství. (Sputniknews)
*Ukrajinské bezpilotní letouny útočí na ruské vojenské letiště: Ráno 9. srpna ruská státní média informovala, že na ruském vojenském letišti stovky kilometrů od ukrajinských hranic vypukl požár v důsledku útoku ukrajinských bezpilotních letadel.
Guvernér Igor Artamonov kolem 3:00 ráno (místního času) oznámil na Telegramu, že Lipeck „utrpěl hrozný útok dronu“. Uvedl také, že exploze „přišly daleko od civilních budov“, zranily šest lidí a poškodily místní energetické zařízení.
Město Lipeck se nachází asi 330 km od ukrajinské hranice s ruskou Kurskou oblastí, kam prokyjevské síly již několik dní provádějí infiltraci, do které je zapojeno přibližně 1000 vojáků a více než dvě desítky obrněných vozidel a tanků. (AFP)
Blízký východ a Afrika
*USA nasazuje na Blízký východ letku stíhaček F-22: Americká armáda potvrdila, že její pokročilé stíhačky F-22 dorazily na Blízký východ 8. srpna, v rámci posilování sil v regionu před možným íránským protiútokem proti Izraeli.
Na sociálních sítích americké Ústřední velitelství (CENTCOM) uvedlo, že tento krok byl součástí „přesunů sil v regionu s cílem zmírnit riziko eskalace ze strany Íránu nebo jeho zástupných sil“, ale neuvedlo přesný počet ani umístění letounů F-22.
Minulý týden Pentagon oznámil, že americký ministr obrany Lloyd Austin nařídil nasazení dalších prostředků, včetně válečných lodí a letky stíhaček, na Blízký východ. (AFP)
*Rusko diskutovalo s Izraelem o situaci na Blízkém východě: Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že jeho náměstek ministra zahraničí diskutoval s izraelským velvyslancem v Rusku o situaci na Blízkém východě, včetně úsilí o deeskalaci napětí mezi Palestinou a Izraelem.
Podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí se 8. srpna setkal ruský zvláštní vyslanec pro Blízký východ a Afriku, náměstek ministra zahraničí, s izraelským velvyslancem v Rusku Halperinem.
Během setkání si obě strany „vyměnily názory na vojenskou a politickou situaci na Blízkém východě se zaměřením na úkol deeskalace napětí v palestinsko-izraelské zóně konfliktu a v celém regionu“. Podrobně také projednaly rozvoj bilaterálních vztahů. (Sputnik)
Napadení řeckého ropného tankeru u Jemenu: Britský úřad pro námořní obchod (UKMTO) 9. srpna oznámil, že ropný tanker Delta Blue byl během pouhých 24 hodin u jemenského přístavu Mokha napaden čtyřikrát.
UKMTO uvedla, že mezi poslední incidenty patřil útok bezpilotního hladinového plavidla a další útok raketou, která dopadla poblíž lodi. Podle UKMTO jsou posádka i loď v bezpečí a jsou na cestě do dalšího přístavu.
Kapitán lodi 8. srpna oznámil, že se k tankeru Delta Blue plujícímu pod liberijskou vlajkou, přibližně 45 námořních mil jižně od Mokhy, přiblížily dvě malé lodě a vypálily projektil. Podle údajů LSEG má ropný tanker Delta Blue základnu v Aténách v Řecku.
Od listopadu 2023 provedli jemenští Hútíové, kteří jsou napojeni na Írán, sérii útoků na mezinárodní námořní trasy v oblasti Rudého moře, aby vyjádřili solidaritu s Palestinci v konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. (Reuters)
| SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY | |
| Hútíovské síly pokračují v útocích na nákladní lodě na mezinárodních námořních trasách. |
*Izrael zaútočil na velitelské centrum Hizballáhu v jižním Libanonu: Izraelská armáda uvedla, že stíhačky izraelského letectva (IAF) v noci 8. srpna zaútočily na velitelské centrum islamistického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu.
V prohlášení se uvádí: „Během noci zaútočily irácké ozbrojené síly na velitelské centrum Hizballáhu v oblasti Hanaouay a na teroristickou infrastrukturu v oblasti Ayta ash Shab v jižním Libanonu.“
Izraelské stíhačky navíc 8. srpna zaútočily na odpalovací místo Hizballáhu poblíž Ajta aš-Šab, odkud byly odpáleny rakety směrem k oblasti Biranit v Horní Galileji.
Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že identifikovaly několik projektilů, které dopadly do otevřeného prostoru poté, co přeletěly nad Libanonem po zaznění sirén o leteckém poplachu v severním Izraeli. Incident si však nevyžádal žádné oběti. (TASS)
*Izrael a Hamás by mohly příští týden finalizovat dohodu: USA, Egypt a Katar vydaly 8. srpna společné prohlášení, v němž potvrdily, že příměří v Gaze a dohoda o výměně rukojmích jsou téměř uzavřeny.
Podle prohlášení jsou mediátoři po měsících práce připraveni předložit Izraeli a Hamásu konečný návrh, přičemž nevyřešeny zůstávají pouze detaily provádění dohody. USA, Egypt a Katar naléhavě vyzvaly Izrael a Hamás k obnovení jednání v Káhiře (Egypt) nebo Dauhá (Katar) 15. srpna, aby se dokončily podrobnosti a začala se dohoda provádět.
Ani Izrael, ani Hamás se k informacím doposud nevyjádřily.
Podle dříve zveřejněných informací se zúčastněné strany snaží dosáhnout dohody ve třech fázích, počínaje propuštěním některých civilních rukojmích a částečným stažením izraelských vojsk z určitých oblastí pásma Gazy. (Al Jazeera)
Amerika - Latinská Amerika
*Volby v USA: Harrisová a Biden budou poprvé vést společnou kampaň: Demokratická prezidentská kandidátka a viceprezidentka Kamala Harrisová a prezident Joe Biden se příští týden vydají na svou první společnou kampaň od Bidenova šokujícího rozhodnutí odstoupit z volebního závodu v Bílém domě proti republikánskému soupeři Donaldu Trumpovi.
Na podporu nového demokratického prezidentského kandidáta se Biden 15. srpna objeví se svým viceprezidentem na akci v Marylandu poblíž Washingtonu.
Bílý dům ve svém prohlášení z 9. srpna oznámil, že bude „diskutovat o pokroku, kterého dosahují při snižování nákladů pro americký lid“. Inflace je před listopadovými volbami považována za slabinu Demokratické strany. (AFP)
*Panama repatriuje migranty do Kolumbie: Panamský prezident José Raúl Mulino 8. srpna oznámil, že repatriační lety pro migranty překračující deštný prales Darién Gap, financované Spojenými státy, budou směřovat do Kolumbie – brány, kterou migranti překračují do této středoamerické země.
Panama a Spojené státy podepsaly 1. července migrační dohodu, v jejímž rámci se Washington zavázal poskytnout 6 milionů dolarů na financování programu deportace migrantů překračujících Dariénskou propast. Finanční prostředky nebudou převedeny přímo panamské vládě, ale budou použity na provoz programu.
Podle statistik od začátku roku do dnešního dne překročilo les Darién více než 216 000 migrantů, kteří hledají cestu do Spojených států, přičemž většina z nich jsou venezuelští občané. V roce 2023 toto číslo dosáhlo více než 520 000, což je více než dvojnásobek oproti roku 2022. (Reuters)
*Mexiko odmítá návrh na zatčení prezidenta Putina: Odcházející mexický prezident Andrés Manuel López Obrador 8. srpna prohlásil, že jeho vláda nemůže zatknout prezidenta Vladimira Putina, pokud ruský vůdce přijme pozvání k účasti na inauguraci nově zvolené prezidentky Claudie Sheinbaumové 1. října.
Na tiskové konferenci Obrador prohlásil, že výše zmíněný krok nemohl být proveden, protože za něj není zodpovědné Mexiko, a zároveň potvrdil, že tento latinskoamerický národ se staví proti válce a podporuje mír.
Ukrajinské velvyslanectví v Mexiku 7. srpna požádalo mexické úřady o zatčení Putina, pokud se ruský vůdce zúčastní inaugurace nově zvoleného prezidenta Šejnbauma. V březnu 2023 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač na prezidenta Putina na základě obvinění z válečných zločinů souvisejících s nucenou migrací ukrajinských dětí do Ruska. (AP)
| SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY | |
| Prezident Putin podniká tvrdé kroky, cizinci s ruským občanstvím, kteří se vyhýbají vojenské službě, čelí důsledkům. |
*Volby v USA 2024: Dva kandidáti oznámili účast v debatě 10. září: Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump a jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová se zúčastní debaty 10. září na ABC News.
Bude to první přímá konfrontace v kampani, kterou průzkumy veřejného mínění označily za velmi těsnou.
Na tiskové konferenci ve svém sídle v Palm Beach na Floridě bývalý prezident Trump vyjádřil přání, aby se 4. a 25. září konaly další dvě debaty, které by byly vysílány na stanicích Fox a NBC.
Trump dříve naznačil možnost odstoupení z debaty v televizi ABC News, která byla naplánována necelé tři týdny předtím, než Harrisová nahradila prezidenta Joea Bidena jako demokratická prezidentská kandidátka. (Reuters)
Zdroj: https://baoquocte.vn/tin-the-gioi-98-nga-tuyen-bo-tinh-trang-khan-cap-tai-kursk-tau-do-bo-tan-cong-cua-my-cap-cang-han-quoc-israel-va-hamas-sap-thoa-thuan-ngung-ban-281991.html
